Klientka na doporučení, člence jejíž rodiny jsem prodal zhruba před rokem jinou nemovitost, měla volat ohledně pronájmu bytu až v srpnu. Nečekaně se však ozývá už v půli května. Za několik dnů se potkáváme přímo na místě, domlouváme strategii. Přestože se jedná o větší byt, majitelka si přeje, aby v něm kvůli opotřebení bydlel co nejmenší počet lidí. Na realizaci mám zhruba dva týdny.
Zveřejňuji nabídku, volají první zájemci o prohlídku. Zhruba po týdnu reaguje e-mailem náš budoucí nájemce. Čech, pobývající často v zahraničí, má o byt velký zájem. Líbí se mu lokalita, vyhovuje mu termín nastěhování. Z ciziny se však s manželkou vrací až těsně před půlkou června.
Z další komunikace vyplyne, že byt bude využívat především jeho žena. Porovnávám jej s ostatními zájemci, kterých rozhodně nejsou zástupy. Dle požadavků majitelky vychází jako takřka ideální klient. Z objektivních důvodů však nemůže osobně přijít na prohlídku.
Porada s majitelkou. Můj návrh zní: odpovědi na otázky, na něž se ptám na prohlídce, klient pošle e-mailem. Zdůrazním mu všechny klíčové charakteristiky bytu, plánek najde ve fotoprezentaci, prolustruji jej ohledně dluhů, pošlu mu videoprohlídku. Pokud bude všechno sedět, poradíme se ohledně konečného rozhodnutí. Majitelka souhlasí.
Získávám od klienta všechny potřebné informace. Lustrace má zcela v pořádku. Domlouváme se, že rezervační poplatek uhradí bezhotovostním převodem na depozitní účet naší RE/MAX kanceláře, rezervační smlouvu uzavřeme korespondenčně.
Nečekané pauzy v komunikaci klient rychle objasňuje: v Nigérii jsou bohužel výpadky elektřiny a internet nefunguje vždy, když mi potřebuje odeslat e-mail :) V našich zeměpisných šířkách situace zcela nepředstavitelná. Majitelce tedy doporučuji klienta jako budoucího nájemce.
Můj návrh přijímá. Pak už jde vše ráz na ráz: rezervační poplatek je řádně a včas zaplacen, rezervační smlouva „napříč kontinenty“ podepsána. Majitelka je spokojená, podpis nájemní smlouvy a předání bytu uskutečníme dopoledne v den příletu klienta do ČR.
Přichází Den D. I přes dosavadní bezproblémový vývoj transakce jsem přece jen trochu napnutý. V 11:00 máme domluvený sraz v bytě. Klient letí z Nigérie, jeho manželka z Japonska, já letím z Národní třídy na metro :) Krátce po půl jedenácté dostávám SMS: „Jedeme z letiště!“
Před jedenáctou už vidím usměvavé klienty před domem. Vítání, podávání rukou. Vyřízení všech formalit zabere slabou půlhodinku. A jelikož toto „manželství“ pronajímatelky a nájemců trvá již několik měsíců a věřím, že vydrží mnohem déle než ten jeden rok, na který nájemní smlouvu standardně uzavíráme, mohu s radostí konstatovat: podařilo se.
Chcete pronajmout nemovitost bez průtahů stejně jako paní Eva? Postarám se o to :-)
